Obec Černá, původně známá jako Schwarzenbach, je nacházela v nadmořské výšce 650 až 670 metrů na horském svahu. Okolní vrchy dosahují výšky většinou až 700 metrů. Osada vznikla a zanikla u Černého potoka, který je přítokem Libavského potoka. Podle tohoto potoka, jehož tmavé vody kdysi připomínaly inkoust, osada získala jméno.
Celá ves byla ze všech stran obklopena lesy a potoky. Okolí bylo tvořeno několika soběstačnými pastvinami, kde dodnes zůstal stát pouze osamocený pomník padlých. Dvě větší pastviny patřily k jihu k Neustattu a potok na jihozápadě k Steingrubu.
Původ jména a první zmínky
Německé jméno osady Schwarzenbach (zaznamenáno již v letech 1184, 1350 a 1500) odkazovalo k významu „Dorf an dem Schwarzen Bache“ – tedy Ves nad Černým potokem. Poprvé se Černá připomíná už v roce 1185 (Suarcimbach) v potvrzení práv cisterciáckému klášteru. Současný český název Černá je výsledkem vynuceného překladu z němčiny, k němuž došlo v roce 1945.
Feudální správa a povinnosti poddaných
Historicky patřila Černá k několika panstvím. Nejdříve ji vlastnil kníže Bedřich z Waldsassen, a poté Vladislav II. Později spadala pod panství Kostelní. Část Černé však náležela k panství Tavíkovice, patřící rodu Nostitzů.
Již v roce 1523 museli poddaní platit vrchnosti poměrně značné poplatky: 20 kop a 40 malých grošů jako výkupné za robotu. Kromě toho museli odevzdávat vrchnosti naturální dávky, jako slepice, sýry a vejce, a dodávat obilí (oves a žito). Platili také čínžní platby, mimo jiné o sv. Michalu a sv. Valpurze, a „lněný groš“, což byla daň z výnosu vypěstovaného lnu.
Rozdělení obce v 17. století
Berní rula z roku 1654 poskytuje detailní pohled na rozdělení obce mezi dvě panství:
- Část Kostelní panství: Zde bylo zapsáno 73,5 strychů polí (téměř 49,1 % panských). Žilo zde 57 obyvatel v devíti domech a v jednom svobodném dvoře. Chovali čtyři koně, devět tažných volů, pět kusů skotu, jednu ovci, jednu vepř a dvaadvacet koz.
- Část Tavíkovice (Nostitz): Zde bylo zapsáno 80,5 strychů polí (47 % panských). Žilo zde 39 obyvatel v deseti domech a mlýně. Zdejší obyvatelé chovali dva koně, devět tažných volů a 31 koz.
Ekonomika 19. století a vrchol osídlení
V roce 1848 měla Černá 32 domů a 225 obyvatel, včetně jedné evangelické rodiny. Původní hamr na železo (osada patřila k samotě Waffenhammer) již v té době nepracoval, avšak v obci fungovalo několik kamenolomů a obyvatelé těžili rašelinu v rašeliništi zvaném Bäreng’ sea.
Roku 1890 obec čítala 34 domů (převážně dřevěných) a 218 obyvatel. Obyvatelé se živili zemědělstvím a také výrobou houslových dílů. Důležitým mezníkem bylo založení jednotřídní školy v roce 1862, která v roce 1890 vzdělávala 34 žáků.
Vrcholu osídlení dosáhla Černá na počátku 20. století:
- 1900: 40 domů a 242 obyvatel.
- 1930: 45 domů, 249 obyvatel a jednotřídní škola s 30 dětmi.
Vzpomínky a současnost
Mezi zaznamenané historické stavby patří bývalý dům č. 30, který byl v roubeném stylu. Významnou událostí bylo odhalení pomníku padlým v 1. světové válce, k němuž došlo v roce 1926. Dodnes v obci zůstal stát pouze osamocený pomník padlých.
Po druhé světové válce došlo k dramatickému úbytku obyvatel. Sčítání lidu v roce 1991 zaznamenalo v Černé již jen pět neobydlených domů a devět rekreačních chalup. Obec dnes připomíná v podstatě jen tabule podél silnice, přičemž se dochoval jeden z posledních původních domů. Černá tak ztratila své trvalé osídlení a slouží primárně k rekreaci.
Zdroje:
- Václav Kotěšovec: Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka
- Archiv autora
