Krásná Lípa, známá dříve pod německým názvem Schönlind, patří mezi desítky obcí Slavkovského lesa, jejichž bohatá historie byla ve 20. století násilně přerušena a srovnána se zemí. Vesnice, jejíž jméno je pravděpodobně odvozeno od vzrostlých a krásných lip v okolí, ležela kolem křižovatky cest vedoucích z Kostelní Břízy na Lazy a na zaniklou osadu Ostrov – Verda. Český název Krásná Lípa je doslovným překladem německého Schönlinde a začal se používat až v roce 1923.
Od středověku k průmyslové éře
Ačkoliv se předpokládá, že ves byla založena již ve 13. století, první písemná zmínka pochází z roku 1370, kdy je zaznamenána v lenní knize rodu Leuchtenbergů. Kvůli své nadmořské výšce okolo 650 metrů neměla Krásná Lípa příliš úrodnou půdu ani vhodné klima pro pěstování plodin, což byl jeden z důvodů, proč často měnila majitele. Obyvatelé se živili pěstováním obilí (ovsa a žita), brambor, řepy a lnu, chovem dobytka a prací v lesích jako dřevorubci či uhlíři.
Vesnice často měnila pány, přičemž v 16. století patřila rodu Štampachů. Zboží vlastnil například Engelhard ze Štampachu a později Albrecht Štampach, který jej prodal svému bratrovi Bedřichovi. Bratři se sice účastnili stavovského povstání proti Ferdinandovi II., ale po jeho porážce byli potrestáni pouze symbolicky. Nicméně Albrecht se rozhodl ze země odejít poté, co bylo římskokatolické vyznání prohlášeno za jediné povolené náboženství. V polovině 17. století získal Krásnou Lípu Adam Melchior Mosser z Oettingenu.
Zásadní rozvoj nastal v 19. století. V roce 1810 koupil zboží Krásná Lípa významný podnikatel Jan David Starck, který později přikoupil i sousední Týmov. Jeho syn, Josef Karel Starck, měl velký vliv na dění v obci, když zde v roce 1826 postavil železnou huť. Přestože huť fungovala jen krátce (do roku 1837), její budova byla v roce 1841 darována obci a následně přestavěna na dvoutřídní školu. Železný hamr v Krásné Lípě přesto pokračoval ve výrobě zemědělského nářadí, jako byly lopaty a motyky, až do konce 19. století.
Rozkvět, komunita a zánik
Krásná Lípa dosáhla své největší populace v roce 1847, kdy zde žilo 880 obyvatel ve 109 domech. V obci tehdy fungoval mlýn, dva hostince a také pivovar, který údajně produkoval 1800 hektolitrů ročně.
V druhé polovině 19. století se Krásná Lípa stala důležitým průmyslovým centrem, což dokládá i založení Odborového spolku Volksheim (Domov lidu) v roce 1897. Tento spolek měl až 74 členů, což naznačuje, že značná část obyvatel nalézala obživu v průmyslu a hornictví sokolovského okresu. V roce 1877 zde vznikl také dobrovolný hasičský spolek.
Později se majitelem obce stal kníže Oto Bedřich Schönburg-Waldenburg, který v 80. letech 19. století přikoupil Krásnou Lípu a Žitnou, čímž rozšířil své pozemky. Zámek v Krásné Lípě sloužil Schönburgům spíše jako vedlejší hospodářské zázemí pro jejich hlavní sídlo na Kladské. Dnes lze na místě bývalého zámku nalézt zbytky základů s velkými obloukovými okny, které svědčí o jeho tehdejší honosnosti.
Početná židovská komunita
V obci Krásná Lípa žila po dlouhou dobu velice početná židovská komunita, která se věnovala drobnému obchodu a kramářství. Nedaleko za obcí, na protějším svahu, byl vybudován historický židovský hřbitov, který patřil mezi největší v regionu. Pohřbívali se zde dokonce i Židé z míst, kde vlastní hřbitovy neměli, například z Bečova (do poloviny 18. století). Pod hřbitovem stávala židovská modlitebna, která se dochovala až do konce druhé světové války.
Zapomenutá kapitola: Zánik a zatopení
Ačkoli byla německá vlastivěda v roce 1898 charakterizována Krásná Lípa jako „chudá vesnice“, největší úder do jejích dějin představoval odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce. Noví čeští osídlenci neprojevili o tento „nehostinný, tvrdý kraj“ velký zájem, a Krásnou Lípu se nepodařilo trvale osídlit.
V roce 1948 bylo území začleněno do Vojenského újezdu Prameny. Vojáci následně dokonali dílo zkázy. Opuštěné domy byly vykradeny a staly se terči, na kterých si vojáci naostro zkoušeli své střelecké umění, čímž Krásnou Lípu v následujících letech prakticky srovnali se zemí.
K poslední změně krajiny došlo v roce 1962, kdy byla v blízkosti bývalé vesnice postavena přehradní nádrž (vodárenská nádrž) pro zásobování Rovné. Pod hladinou nádrže tak dnes spočívají základy několika staveb, včetně bývalého mlýna, dvou obytných domů a základů židovské modlitebny, která stála pod hřbitovem.
Pokud dnes navštívíte místa, kde Krásná Lípa stávala, můžete jít po stoupající silnici vedoucí středem dávné obce. Po obou stranách lze nalézt základy větších či menších domů. Zbytky základů zámku, které dokazují, jak honosně byl zámeček postaven, jsou viditelné na pravé straně cesty výše. Také židovský hřbitov se dochoval do dnešních dnů.
Zánik Krásné Lípy je jako když někdo vezme složitou historickou mozaiku a rozsype ji do zapomenuté krajiny; některé kousky, jako je hřbitov nebo základy zámku, zůstávají rozeznatelné, ale celkový obraz života komunity se ztratil v lesním houští a pod hladinou vody.
